Stodvojka v závodě Edelweiss Raid

Ve středu ráno konečně nastal start závodu. Ten se odehrál na planině zhruba kilometr od kasáren, kde se každý osmičlenný tým řadil do svého, vytyčeného koridoru. Družstva také obdržela čipy pro zaznamenání průchodu kontrolními stanovišti i úseků jednotlivých disciplín na trase a šest lavinových vyhledávačů. Ještě poslední úprava výstroje a vybavení, pak už se vše rozhodne na trati. Naštěstí i v pověstných klimaticky nepředvídatelných rakouských Alpách umí panovat slunečné počasí, které opravdu přálo a vydrželo po celou dobu závodu.

V 9:30 zazněl zvukový signál, který zahájil soutěž Edelweiss Raid 2023. Soutěžící rychle vyrazili ze svých vytyčených koridorů a hnali se vpřed směrem k prostoru první disciplíny. Toto stanoviště se nacházelo jen kousek od startovní čáry a týmy zde měly za úkol v co nejkratším čase vyhledat a zachránit oběti zasypané pod lavinou. Samozřejmě tam na závodníky nečekaly opravdové zavalené oběti, ale právě lavinové vyhledávače simulující zasypanou osobu. Po nalezení si tým takzvané pípáky ponechal a každý člen družstva už tak disponoval tímto vyhledávačem, který je pro bezpečný pohyb každého jednotlivce v podmínkách zimních Alp nezbytný. Čím první stanoviště také překvapilo, byla jeho nenápadnost. Celý povrch byl dokonce zarovnaný a upravený rolbou, závodníci tak ani neměli tušení, že hned první úkol jim pořadatelé připravili bez povšimnutí téměř před očima. V prostoru stanoviště byly zapíchané cedulky s čísly týmů, podle kterých se právě soutěžící měli zorientovat a hledat na tom správném místě. A aby to neměli příliš jednoduché, organizátoři přidali i další štítky s čísly, jen aby závodníky zmátli a úkol jim tak ztížili.

Hned po první disciplíně pokračovala trasa náročným stoupáním na přilehlý vrchol. Toto fyzicky vyčerpávající stoupání mohlo mít přibližně 700 metrů. Zejména během druhé části výstupu se výškové metry na prudkém výstupu začaly neúprosně ozývat. Nejvíce je samozřejmě pociťoval náš náhradník, který neplánovaně startoval místo člena týmu, jenž v předvečer závodu onemocněl. A není se čemu divit, celkově byl čas na aklimatizaci krátký a náš příslušník z roty logistiky zdaleka neabsolvoval takovou přípravu jako ostatní. I když už před startem věděl, že další den nebo dva budou zatraceně bolet, stejně ale do závodu šel a tým tak zachránil před nechtěným „DNS“, neboli Did not start“, což je termín pro nenastoupení družstva do závodu. Termín, který zkrátka ani žádný sportovec nechce po namáhavé přípravě u svého jména nebo názvu týmu vidět. Sportovní duch i průzkumácká soudržnost jsou ale silnější. On pomohl nám a díky němu jsme vůbec mohli nastoupit na start, teď my pomůžeme jemu. Po rozdělení části zátěže mezi další členy družstva se pokračovalo dále, každé kilo navíc je ale v takové výšce a v takovém stoupání velmi cítit. A byl to právě řidší vzduch, který všechnu tuto zátěž enormně umocňoval. Rakouské Alpy si zkrátka začaly vybírat sovu daň. A brzy také přišlo první zranění. Další člen týmu stodvojky na zrádném povrchu nepříjemně upadl. I po ošklivém pádu ale ukázal houževnatost a bojovnost, dokázal se ale oklepat a pokračoval dál.

Na tvrdě vybojovaném vrcholu čekalo na soutěžící další stanoviště. Úkol spočívající v simulaci pádu člověka do trhliny. Proto bylo třeba zhotovit improvizovanou kotvu, kříž z lyží, na který se závodníci uvázali a poté tímto způsobem i slaňovali. Další činnost, kterou si příslušníci týmu nacvičovali během své přípravy. Ale hory ani pořadatelé závodu neodpouští, a tak výškové metry zkrátka bolí cestou nahoru i směrem dolů. Naštěstí Alpy i samotný závod brzy ukázaly svou milosrdnější tvář a další část trasy již měla klidnější profil. Poté ale přišla na řadu další disciplína, která prověřila nejen fyzickou, ale především technickou zdatnost, lyžařskou zkušenost a sladěnost v týmu. Soutěžící se měli pohybovat v takzvaném lanovém družstvu, všichni tedy byli na sebe navázaní na laně. Činnost, která se na první pohled nemusí zdát tak náročná a vyčerpávající. Ve skutečnosti ale vyžaduje neustálé soustředění. Společně zvládat výšlapy do kopce i sjezdy, nepřetržitě kontrolovat vzdálenosti, napnutí lana, aby se navzájem nepřejíždělo přes lyže... A takto měli všichni soutěžící absolvovat přesun přibližně sedm kilometrů. Celou dobu jet sladění jako jeden je ale téměř nemožné. Proto nevyhnutelně docházelo k pádům a následnému náročnému zvedání se i s nesenou zátěží zpět na nohy. Krátce před závěrem této disciplíny však pro stodvojku nastal osudový okamžik. Při jednom z pádů v rámci lanového družstva se jeden jeho člen zranil a vykloubil si rameno. To definitivně znamenalo konec nadějí, zdraví je jenom jedno. A tým bez váhaní upřednostnil zdraví svého kamaráda. Pohyb na lyžích v horách je prakticky s takovým zraněním nemožný, organizátoři se proto rozhodli našeho závodníka dopravit vrtulníkem do nemocnice na vyšetření. Rakouští lékaři se nám o zraněného kolegu řádně postarali, provedli vyšetření a kloub zafixovali. Brzy jej propustili, samozřejmě ho čeká léčení, ale nejdůležitější je, že bude v pořádku.

Soutěž Edelweiss Raid je bezpochyby extrémní záležitost a je považován za nejtěžší závod svého druhu. A musíme uznat, že tomu tak opravdu je. Na takovýchto akcích dochází k velkému vypětí a o zranění bohužel nebývá nouze. Ano, někdy je potřeba i trochu toho „štěstíčka“. Nezbývá si ale přiznat, že letos to bylo nad naše síly, zejména kvůli sérii nešťastných zvratů, které se na sebe kupily jeden na druhý. Nejdříve onemocnění člena výpravy, kterého zastoupil řidič z roty logistiky. Ten samozřejmě nemohl být na stejné úrovni připravenosti jako ostatní z týmu, ale dokázal zabojovat pro druhé, nevzdal to, pokračoval a soutěžil. I když mu bylo potřeba pomoct, bez něj by se ale stodvojka ani nemusela postavit na start. A patří mu tak velké uznání. Nejen od nás, kteří naše kamarády a spolubojovníky sledujeme a fandíme jim z teplé kanceláře nebo pokoje, ale především uznání a respekt od těch, kteří s ním celou dobu závodu byli. Podával maximum, co mohl, a možná ještě víc. Další z týmu si rozebrali část jeho nesené výbavy, i to ale po kouscích ubíralo síly. A poté přišlo ono zranění, kvůli kterému nebylo možné pokračovat… Celé družstvo ukázalo odhodlání a chuť zabojovat, dalo si opravdu do těla. Jeho členové ze sebe vydali, co mohli, a předvedli výkony, které si zaslouží uznání. Někdy nám však není přáno a musíme přijmout to, co před nás život postaví.

Jak již bylo řečeno, Edelweiss Raid je extrémní závod. Vyžaduje, aby ti, kdo si na tuto výzvu troufnou, byli nejen výborně fyzicky připraveni, ale aby také byli excelentními lyžaři. Aby se soutěžní družstvo mohlo připravovat dlouho a hlavně spolu, aby všichni společnou přípravou dosáhli určité úrovně a sladěnosti. To samozřejmě není vždy vzhledem k množství plněných úkolů jednoduché. A co si budeme namlouvat, letošní zima na českých horách také nebyla podle představ. Na čem se ale celý tým shodl, je potřeba delší aklimatizace v takové nadmořské výšce. Vzdálenosti, které se překonávají, výšky, které se zdolávají, zátěž, kterou je nutné nést, náročné sjezdy, které prověří zkušenost na lyžích, obtížné úkoly na stanovištích. O to náročnější, že se vše odehrává právě přes 2000 metrů nad mořem, o 1800 metrů výše než náš Prostějov.

O to více máme radost, že se závod podařilo dokončit alespoň našim kolegům z Chrudimi. Těm, co úspěšně dorazili do cíle tohoto náročného závodu, proto ze srdce gratulujeme. Celkově letošní ročník Edelweiss Raid dokončilo 18 z původních 22 startujících družstev. Opravdu velký respekt si zaslouží týmy, které skončily na bedně. Suverénní výkony předvedli vítězní Němci, stříbrní Rakušané i bronzoví reprezentanti z Číny. V případě všech těchto medailistů se jednalo o příslušníky horských jednotek.

Účast na této unikátní soutěži přinesla nenahraditelné zkušenosti, které v našich podmínkách prostě nezískáme. Pokud nedojde k neočekáváným okolnostem, můžeme se na další ročník Edelweiss Raid těšit znovu za dva roky. A snad na jeho startu opět uvidíme i české barvy.

Všem, kteří náš tým sledovali, fandili mu a podporovali jej, srdečně děkujeme!

Text: rotmistr Marek P.

Foto: rotmistr Přemysl V., Bundesheer